Ve Vídni začaly vánoční trhy. Byli jsme se podívat na rozsvěcování stromečku. Chtěla jsem si dát svařák, ale neuvěřitelnej dva lidí u stánku, který ve mě vyvolal silné klaustrofobické pocity, mě odradil. Tak jsem odešla s prázdnou...
Měla jsem teď neuvěřitelně líné období. Vždycky si slibuju, že se budu víc snažit a bude sem psát častěji, ale pak mě to všechno nějak pohltí, práce, znuděnost, únava.
Co se týče běhání, asi si dávám zimní pauzu. Od října jsem jela podle tréninkového plánu - 4 běhy týdně, hodně intervalů a rychlostních tréninků, jeden dlouhý běh týdně. Jela jsem asi měsíc a půl a bylo to dost náročné. No a pak to přišlo. Achilovka. Dala jsem 14 pauzu, pak jsem šla běhat a šup, bolest byla zpátky, v noci mě to budí, občas sotva chodím. Pořád mám tento rok už přes 750 km naběhaným, to je o 160 km víc než za rok 2012.
Nicméně nezoufám. Začala jsem cvičit s Jillian Michaels - 20 minut denně před televizí a je to super. Posilňuji ruce, břicho, záda - všechno to, co jsem tolik let zanedbávala. Představa zpevněného těla do svatby mě zatím pohání dopředu, tak snad vytrvám.
Měli jsme se fotit na oznámení - dvakrát jsme kvůli tomu jeli domů, jednou pršelo a podruhé si pan fotograf utrhl nějaké vazy v koleni. Teď tedy čekáme na sníh - podzimní focení už jsme oficiálně nestihli. Ale čas ještě je, tak žádný strach.
Příští týden jdu na druhé kolo šatů. Už mám víceméně vybráno, ale půjdu to teď ztvrdit.
Po dlouhým dokopávání od přítele jsem se taky konečně sešla s Jitkou, Češkou co žije zde ve Vídni a s kterou jsem byla v létě jednou na kávě. Pak už jaksi nebyl čas. Teď jsme se tedy sešly znovu, bylo to fajn a domluvily jsme se, že se budeme doučovat - já ji učím anglicky a ona mě německy. Scházíme se každý týden a musím říct, že je neuvěřitelně naplňující mít konečně nějaký sociální život mimo přítele. Vlilo mi to novou chuť do učení němčiny, čtu německý komix a jedu podle Rosetty Stone...
Koupili jsem si také nový ovladač k xboxu a teď hrajeme s přítelem po večerech diablo III - už jsme dohráli na nightmare a začínáme na hell (mám level 50). Takže máme zábavu.
Dočetla jsem všechny knížky, co mi ležely na poličce ještě od Frankfurtu a z Brna z antikvariátu a dokonce jsem si zašla koupit nový zde ve Vídni (anglické samozřejmě).
Příští týden jedeme do sklípku na Moravě se všemi známými v Brně, které už jsem leckdy neviděla roky. Budeme pít a slavit a jíst... Už se těším.
Týden na to přijedou naši známí z Brna na trhy na jednu noc, tak budeme mít návštěvu a program.
To byl tedy update a jak říkám vždycky, začnu psát lépe a častěji.
Měla jsem teď neuvěřitelně líné období. Vždycky si slibuju, že se budu víc snažit a bude sem psát častěji, ale pak mě to všechno nějak pohltí, práce, znuděnost, únava.
Co se týče běhání, asi si dávám zimní pauzu. Od října jsem jela podle tréninkového plánu - 4 běhy týdně, hodně intervalů a rychlostních tréninků, jeden dlouhý běh týdně. Jela jsem asi měsíc a půl a bylo to dost náročné. No a pak to přišlo. Achilovka. Dala jsem 14 pauzu, pak jsem šla běhat a šup, bolest byla zpátky, v noci mě to budí, občas sotva chodím. Pořád mám tento rok už přes 750 km naběhaným, to je o 160 km víc než za rok 2012.
Nicméně nezoufám. Začala jsem cvičit s Jillian Michaels - 20 minut denně před televizí a je to super. Posilňuji ruce, břicho, záda - všechno to, co jsem tolik let zanedbávala. Představa zpevněného těla do svatby mě zatím pohání dopředu, tak snad vytrvám.
Měli jsme se fotit na oznámení - dvakrát jsme kvůli tomu jeli domů, jednou pršelo a podruhé si pan fotograf utrhl nějaké vazy v koleni. Teď tedy čekáme na sníh - podzimní focení už jsme oficiálně nestihli. Ale čas ještě je, tak žádný strach.
Příští týden jdu na druhé kolo šatů. Už mám víceméně vybráno, ale půjdu to teď ztvrdit.
Po dlouhým dokopávání od přítele jsem se taky konečně sešla s Jitkou, Češkou co žije zde ve Vídni a s kterou jsem byla v létě jednou na kávě. Pak už jaksi nebyl čas. Teď jsme se tedy sešly znovu, bylo to fajn a domluvily jsme se, že se budeme doučovat - já ji učím anglicky a ona mě německy. Scházíme se každý týden a musím říct, že je neuvěřitelně naplňující mít konečně nějaký sociální život mimo přítele. Vlilo mi to novou chuť do učení němčiny, čtu německý komix a jedu podle Rosetty Stone...
Koupili jsem si také nový ovladač k xboxu a teď hrajeme s přítelem po večerech diablo III - už jsme dohráli na nightmare a začínáme na hell (mám level 50). Takže máme zábavu.
Dočetla jsem všechny knížky, co mi ležely na poličce ještě od Frankfurtu a z Brna z antikvariátu a dokonce jsem si zašla koupit nový zde ve Vídni (anglické samozřejmě).
Příští týden jedeme do sklípku na Moravě se všemi známými v Brně, které už jsem leckdy neviděla roky. Budeme pít a slavit a jíst... Už se těším.
Týden na to přijedou naši známí z Brna na trhy na jednu noc, tak budeme mít návštěvu a program.
To byl tedy update a jak říkám vždycky, začnu psát lépe a častěji.
