Včera ráno jsem se vzbudila s ukrutnou bolestí v krku, že jsem nemohla polykat ani jíst. Přes den jsem měla zvýšenou teplotu a večer se dostavily horečky. V noci jsem se třikrát převlíkala, jelikož jsem pyžamo během hodiny propotila naprosto durch.
Druhý den ráno se bolest v krku vůbec nezlepšila. Pomocí internetu jsem si diagnostikovala angínu a přemýšlela, jestli mám sednout na nejdřívější bus domů nebo zkusit doktora ve Vídni. Nakonec jsme jednomu doktorovi zavolali a řekl, že stačí evropská kartička pojištěnce a že nic platit nebudu.
Dojet tam byl nadlidský výkon, v tom vedru, zesláblá z toho, že jsem za poslední den nesnědla nic jiného než banán a polívku. U lékaře jsem dostala formulář, který mám vyplnit podle své kartičky pojištěnce. Chtěli tam vyplnit milion čísel, vůbec jsem nevěděla, který je co, tak jsem to tam naplácala, jak mi to přišlo.
Přede mnou byli tři lidi, ale šlo to hrozně rychle, takže jsem nečekala ani deset minut. Doktor uměl dobře anglicky, naštěstí. Prvních pět minut po mě předělával ten dotazník, přeškrtal a vyplnil správně. Pak se mi podíval do krku a to bylo vše. Dalších deset minut se snažil něco naklikat do systému a napsal mi nějaký recept. Vůbec nic mi neřekl, co mi předepisuje. Když jsem se ho zeptala, tak mi řekl, že jen to jen virová infekce. Vygooglila jsem si pak ten název léku na receptu a byl to normální aspirin. Takže jsem se do lékárny ani neobtěžovala - doma mám slušně zásobenou lékárničku paralenem, ibalginem, coldrexem a podobnými...
Tak jsem byla naštvaná. Že jsem se tam táhla... to je asi tak, když člověk čte o nemocech na internetu, ale zase když jsem četla, co hrozí z neléčený angíny, tak jsem chtěla mít jistotu. A pak jsem taky naštvaná trochu na toho doktora - podle mě mám zduřelý mandle, bolí mě, když si sáhnu pod krk, s tím on se ale vůbec neobtěžoval. A 39 horečky? To taky není normální...
Nutno říct, že bolest v krku není vůbec lepší. Polykání či jídlo je utrpením; vím, že v tomhle horku a s se zvýšenou teplotou bych se měla zavodňovat, ale nemůžu se donutit pít, když to nemůžu ani polknout. No jo no, není nad to marodit v 35 stupních, že... Aspoň jsem konečně dočetla tu knížku, co jsem pořád odkládala.
Druhý den ráno se bolest v krku vůbec nezlepšila. Pomocí internetu jsem si diagnostikovala angínu a přemýšlela, jestli mám sednout na nejdřívější bus domů nebo zkusit doktora ve Vídni. Nakonec jsme jednomu doktorovi zavolali a řekl, že stačí evropská kartička pojištěnce a že nic platit nebudu.
Dojet tam byl nadlidský výkon, v tom vedru, zesláblá z toho, že jsem za poslední den nesnědla nic jiného než banán a polívku. U lékaře jsem dostala formulář, který mám vyplnit podle své kartičky pojištěnce. Chtěli tam vyplnit milion čísel, vůbec jsem nevěděla, který je co, tak jsem to tam naplácala, jak mi to přišlo.
Přede mnou byli tři lidi, ale šlo to hrozně rychle, takže jsem nečekala ani deset minut. Doktor uměl dobře anglicky, naštěstí. Prvních pět minut po mě předělával ten dotazník, přeškrtal a vyplnil správně. Pak se mi podíval do krku a to bylo vše. Dalších deset minut se snažil něco naklikat do systému a napsal mi nějaký recept. Vůbec nic mi neřekl, co mi předepisuje. Když jsem se ho zeptala, tak mi řekl, že jen to jen virová infekce. Vygooglila jsem si pak ten název léku na receptu a byl to normální aspirin. Takže jsem se do lékárny ani neobtěžovala - doma mám slušně zásobenou lékárničku paralenem, ibalginem, coldrexem a podobnými...
Tak jsem byla naštvaná. Že jsem se tam táhla... to je asi tak, když člověk čte o nemocech na internetu, ale zase když jsem četla, co hrozí z neléčený angíny, tak jsem chtěla mít jistotu. A pak jsem taky naštvaná trochu na toho doktora - podle mě mám zduřelý mandle, bolí mě, když si sáhnu pod krk, s tím on se ale vůbec neobtěžoval. A 39 horečky? To taky není normální...
Nutno říct, že bolest v krku není vůbec lepší. Polykání či jídlo je utrpením; vím, že v tomhle horku a s se zvýšenou teplotou bych se měla zavodňovat, ale nemůžu se donutit pít, když to nemůžu ani polknout. No jo no, není nad to marodit v 35 stupních, že... Aspoň jsem konečně dočetla tu knížku, co jsem pořád odkládala.
