Poslední sobota v měsíci, proč bychom si nevyrazili do muzea zadarmo. Do muzea přírodní historie jsme se chystali už nějakou dobu, jen jsme čekali na tu poslední sobotu...
Hned po příchodu přišlo zklamání, když jsme u pokladny museli vysolit tři eura na osobu (studentské vstupné). Hm... a já myslela, že to platí na všechna muzea.
Hned po vstupu na nás čekaly působivé kostry dinosaurů. Fascinující jako vždy. Nejzajímavější byl Supersaurus, ze kterého tam byla vystavena jen jedna noha. Ale i to stačilo (ta malá postavička v červeném kabátu jsem já):
Popisky v angličtině byly sice tak třetinové délky proti těm německým, ale budiž. Dál jsem postupovali různými sekcemi, savci, ptáci, hmyz.. spoustu vycpaných zvířat bez jediného slůvka anglicky. Skoro jsem si připadala na jednom nejmenovaném zámku u nás na Vysočině (nevzpomínám si, jak se to tam jmenuje).
Další patro bylo věnované různým vykopávkám a jiným zajisté zajímavým věcem, ale bez anglických popisků jsem koukala na kus kosti nebo otisk trilobita a moc mi to neříkalo. Takové město jako je Frankfurt! Jedno z největších muzeí. A anglické popisky abyste pohledali.
Pak jsme vešli do místnosti asi 3x3 metry. Vývoj člověka - od homo habilis, přes různé slepé větve, rekonstrukce lebek plus modely obličeje, jak tito prapředci vypadali. Opět neuvěřitelně zajímavé. Škoda, že v celém třípatrovém muzeu o stovkách metrech čtverečních byla této exhibici věnována jedna zapadlá tmavá místnůstka. Zato vývoj slona byl znázorněn naprosto dokonale, se všemi větvemi a prapředky, přes mamuty až k dnešním dvěma druhům slona.
Bylo to hezké, ale mohlo to být mnohem lepší. Naprostá ignorace zahraničních návštěvníků v tak mezinárodním městě, jako je Frankfurt, mi zvedá mandle. Se slovníkem v mobilu jsem se tedy aspoň naučila pár nových německých slovíček.
Žádné komentáře:
Okomentovat