Jsem plná zážitků. Ale všechno popořadě.
Byla jsem na vstupní prohlídce na Neovizi. Strávila jsem tam přes čtyři hodiny a během té doby jsem se vystřídala asi u deseti různých strojů (koukám do světýlka, koukat doprava, zakrýt levé oko, spodní víčko si stáhněte... už jsem byla tak zmatená, že jsem nevěděla, kde je nahoře a dole).
Poté mi měřili slzivost (to vám do oka, resp. pod oko, strčí takové papírky, tři minuty je máte v očích a oni pak změří, kolik jste naslzeli).
Další na řadě bylo rozkapávání očí (hodně nepříjemné, ještě večer jsem měla problémy zaostřit na blízko).
Jako třešnička na dortu pak byla konzultace s lékařem, který se mnou prošel výsledky a doporučil mi další postup. Naměřili mi extrémně malou slzivost, což je prý nejspíš tím, že nosím už od 15 let skoro každý den čočky. Koupila jsem si umělé slzy a kapu si - to je takový rozdíl! Mám krásně hydratované, neunavené oči, nepálí mě, nemusím si je mnout.. že jsem si je nekoupila už dřív!
Jinak je všechno v pořádku. 11. dubna řeknu sbohem brýlím a čočkám. Čtyři dioptrie půjdou pryč a s nimi mi z peněženky zmizí 48 tisíc. Plus litr za vyšetření. Těším se a mám trochu obavy. Ale víc se těším. Klinika Neovize na mě udělala super dojem, všichni jsou tam milí a profesionální. No pak vám povyprávím jak to šlo.
Druhý bod na programu - už máme byt ve Vídni, to je co? Přítel bude pracovat na Favoritenstrasse (pro Vídeňáky), což je hned u centra. Zásadně odmítá dojíždět do práce, takže mám byt jen asi 500 metrů od práce. Byli jsme se na něj podívat ještě ten den po mém očním vyšetření. Je moc hezký, dva velké pokoje, relativně velká kuchyně, vybavený, i pračka tam je, jupí!
Finančně je to teda pálka, hlavně to kolem. Provize, nějaká daň či co a tak...Ale tak, dovolit si to můžem.
To byl týden tohle! Včera jsem byla u zubaře - a byla tam taková mladá a pohledná zubařka. Byla hrozně příjemná a vyměnila mi starou prasklou plombu za novou bílou. Byla jsem tak nadšená, že mě nic nebolelo a že paní doktorka byla tak velice pohledná, že jsem při odchodu vyplázla litr a ani mě to nemrzelo.
Zítra odjíždím na týden na hory do Rakouska s kámošema. Tak tedy brýlím zdar!
Byla jsem na vstupní prohlídce na Neovizi. Strávila jsem tam přes čtyři hodiny a během té doby jsem se vystřídala asi u deseti různých strojů (koukám do světýlka, koukat doprava, zakrýt levé oko, spodní víčko si stáhněte... už jsem byla tak zmatená, že jsem nevěděla, kde je nahoře a dole).
Poté mi měřili slzivost (to vám do oka, resp. pod oko, strčí takové papírky, tři minuty je máte v očích a oni pak změří, kolik jste naslzeli).
Další na řadě bylo rozkapávání očí (hodně nepříjemné, ještě večer jsem měla problémy zaostřit na blízko).
Jako třešnička na dortu pak byla konzultace s lékařem, který se mnou prošel výsledky a doporučil mi další postup. Naměřili mi extrémně malou slzivost, což je prý nejspíš tím, že nosím už od 15 let skoro každý den čočky. Koupila jsem si umělé slzy a kapu si - to je takový rozdíl! Mám krásně hydratované, neunavené oči, nepálí mě, nemusím si je mnout.. že jsem si je nekoupila už dřív!
Jinak je všechno v pořádku. 11. dubna řeknu sbohem brýlím a čočkám. Čtyři dioptrie půjdou pryč a s nimi mi z peněženky zmizí 48 tisíc. Plus litr za vyšetření. Těším se a mám trochu obavy. Ale víc se těším. Klinika Neovize na mě udělala super dojem, všichni jsou tam milí a profesionální. No pak vám povyprávím jak to šlo.
Druhý bod na programu - už máme byt ve Vídni, to je co? Přítel bude pracovat na Favoritenstrasse (pro Vídeňáky), což je hned u centra. Zásadně odmítá dojíždět do práce, takže mám byt jen asi 500 metrů od práce. Byli jsme se na něj podívat ještě ten den po mém očním vyšetření. Je moc hezký, dva velké pokoje, relativně velká kuchyně, vybavený, i pračka tam je, jupí!
Finančně je to teda pálka, hlavně to kolem. Provize, nějaká daň či co a tak...Ale tak, dovolit si to můžem.
To byl týden tohle! Včera jsem byla u zubaře - a byla tam taková mladá a pohledná zubařka. Byla hrozně příjemná a vyměnila mi starou prasklou plombu za novou bílou. Byla jsem tak nadšená, že mě nic nebolelo a že paní doktorka byla tak velice pohledná, že jsem při odchodu vyplázla litr a ani mě to nemrzelo.
Zítra odjíždím na týden na hory do Rakouska s kámošema. Tak tedy brýlím zdar!
No teda :-) Už ne Frankfurt? Já mám Vídeň moc ráda, byla úžasná. Asi mi brýle zatím nevadí tak moc, abych dala padesát litrů za operaci. Ale to se může změnit.
OdpovědětVymazatFavoritenstrasse - tam jsem chodila často:) Bydlela jsem v Josefstadtu, na Tigergasse. Ach ty vzpomínky. Vídeň je nádherná.
OdpovědětVymazat